Menu
Město Jirkov
jirkov

Z historie jirkovských kronik

Nejstarší kronikou města Jirkova je ručně psaná Gregorova kronika z let 1836 až 1840, následuje německy psaná kronika, je z let 1930 - 1946, na kterou navazují ručně zapsané historické události v pěti kronikách do roku 1994. Od roku 1994 do současnosti jsou kroniky psány již elektronicky a tisknuty ve dvou výtiscích.

Kronika (řecky chronos – čas, chronika – dějepisné knihy) je literární žánr, který vznikl ve středověku. Kronika ve své formě je složitější než-li letopisy, často bývá proto i označována za „košatější letopis“. Úlohou kroniky je chronologicky, tj. podle pořadí, v jakém se děj v časové ose odehrál, popsat jednotlivé historické události.

České kronikářství má bohatou tradici. První kronikou byla Kosmova Kronika česká.kosmova kronika Její autor Kosmas, děkan pražské kapituly, sepsal toto dílo na sklonku svého života v r. 1119 a věnoval je ,,svým – tj. Čechům všem. " Tato kronika měla pak řadu věrohodných následníků. ať již jde o Kroniku tak řečeného Dalimiladalimilova kronika, ale i další méně známé K. Zbraslavskou či Husitskou až po populárně pojatou Českou kroniku Václava Hájka z Libočan z r. 1541.

Návod k vedení všech typů kronik ,,podle bavorského vzoru" vyšel v srpnu 1835 z nařízení nejvyššího purkrabího Karla hr. Chotka. Ten ukládal ,,všem městům, městysím, světské a duchovní vrchnosti vedení a založení pamětních knih od 1. 1. 1836", sice se zdůrazněním jejich pravdivosti, ale pouze v němčině nebo latině. Tím se výrazně zúžil okruh případných tvůrců. Místní inteligenci představovali pouze kněží a kantoři. V zápisech byla i vyžadována naprostá loajalita vůči vrchnosti. Kontrolní církevní i vrchnostenské orgány měly ve své pracovní náplni likvidaci všech tomu odporujících pamětních záznamů.

Vznik samostatného ČSR v říjnu 1918 probudil i národní potřeby a urychleně byla schválena i řada zákonů, oživujících národní historii, dějiny a kulturu. Zákon o Pamětních knihách obecních č. 80 byl schválen již v roce 30. 1. 1920 a ukládal v několika větách založit pamětní knihu v každé obci a ustavit kronikáře(letopisce). Vládní nařízení 169/32 Sb., které vyšlo o 12 let později , pak již upřesňovalo další náležitosti vč. povinnosti „zapisovati události pravdivě, věrně a věcně za bezprostředního dozoru letopisecké komise a umožnění ,,vyložení Pamětní knihy k veřejnému nahlédnutí na městském úřadě nejméně jednou za 3 roky po čtrnáct dní jdoucích za sebou".

V říjnu 1940 přišlo nařízení o povinném soustředění kronik v zemských archivech. Po kronikářích se žádalo, aby zpětně od r. 1918 nově psané stránky byly již v souladu s Heydrichovou představou ovládnutí českého státu.

V dnešní době se kroniky píší dle zákona ze dne 14. dubna 2006 číslo 132/2006 Sb., o kronikách obcí, který umožňuje psát kroniky i elektronicky. Kronika je součástí samosprávy. Součástí dnešních kronik jsou přílohy, fotografie, periodika, zvuková a počítačová data.

 

kronika Jirkova