Vinařice

V prudkém svahu v nadmořské výšce 370 metrů leží na SZ okraji Jirkova malá víska Vinařice, která již od roku 1868 k Jirkovu patří. Původně byla větší, její spodní východní část ustoupila v průběhu 70. let 20. století výstavbě panelových domů sídliště Vinařice I/II. Kolik domů muselo ustoupit, lze poznat podle kapličky, která kdysi stála uprostřed obce, zatímco dnes její nejspodnější stavbou osady. Poměrně malá barokní kaplička byla pro nedostatek financí budována téměř 7 let, dokončena byla v roce 1773 a je zasvěcena Panence Marii Pomocné. V obci je ještě jedna pamětihodnost, dnes však neoznačená. V domku vedle kaple prožil poslední dvacetiletí svého života majitel proslulého cirkusu Karel Kludský, který zde zemřel v roce 1967. Na dvoře stála maringotka, ve které spíše než v domě narozdíl od své ženy přebýval.

Jako o většině obcí v oblasti se nezachoval doklad o jejím založení. Její jméno napovídá, že šlo o osadu vinařů, skutečně se zde tradice vinařství uchovávala až do počátku 20. století. Přestože víno bylo v názvu obce vždy zachováno, její pojmenování se v průběhu historie měnilo (Winarz, Winarzice, Winice, Weingarten). První známý doklad o vsi pochází z roku 1417. Náležela panství Červeného hrádku. Stejně jako Jindřišská patřila od roku 1579 k panství Ahníkov a v 50 letech 17. století k panství Březno. Farností vždy spadala k Jirkovu, tak to bylo i v rámci školního obvodu.

Důsledky třicetileté války obec příliš nepoznamenaly, ve Vinařicích se krátce po válce dařilo chovu dobytka. Zajímavá je informace z roku 1771, kdy Vinařice v šesti červnových dnech postihly povodně. Vzhledem k poloze obce to zní až neuvěřitelně, stejně však byl postižen i nedaleký Březenec. V tomto roce od května do září však pršelo takřka nepřetržitě 91 dní! Dopad byl tragický, pro katastrofální neúrodu Vinařice postihl hladomor a nemoci. Majetnější občané ves opustili. V 70. letech 18. století měly Vinařice 14 hospůdek, které se v průběhu roku spravedlivě střídaly v čepování piva. Ve vsi přitom stálo 17 domů. Kromě vína a běžného zemědělství se Vinařičtí věnovali chovu dobytka, ovocnářství (třešně a ořechy), pěstování lnu a tkaní. Roku 1813 byla obec stejně jako Březenec cílem útoků ruských kozáků, kteří měli u obce spolu s ostatními ruskými vojsky své ležení.

V roce 1850 se Vinařice staly osadou Jindřišské, roku 1868 byly připojeny k Jirkovu. Krušnohorský spolek nad Vinařicemi v kopcích zřídil v roce 1882 turistickou magistrálu, ke které brzy přibyla i rozhledna, která stála na Vinařickém vrchu. Počátek 20. století znamenal pro obec rozmach sadařství, především třešní. Od roku 1914 měla obec vodovod. V roce 1965 byla nedaleko obce vystavěna úpravna vody z blízké údolní přehradní nádrže, která shromažďuje jednu z nejkvalitnějších pitných vod v republice. V roce 1974 se ve Vinařicích začaly bourat první domy ve prospěch jirkovského panelového sídliště. Tehdy také naposledy rozkvetly vinařické sady.