Současnost

Město Jirkov nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům široké spektrum možností bydlení, vzdělávání i trávení volného času. Jeho výhodná poloha těží především z bezprostřední blízkosti Krušných hor, přírodních zajímavostí a památek, a také z napojení na významné dopravní trasy a blízkosti sousedního města Chomutov. Obě města jsou navíc propojena linkami městské hromadné dopravy. Jirkov, který leží ve výšce zhruba 300 metrů nad mořem, je dobře dostupný i z německé strany. Tam má Jirkov už od roku 2002 i své partnerské město–Brand-Erbisdorf. Druhé je výrazně dále, až v Maďarsku – Batonyterenye. V roce 2017 navázal Jirkov nové přátelství, a to se slovinským městem Šentjur a v roce 2022 s polským městem Kobylnica.

Jirkov se rozléhá na úpatí Krušných hor, protéká jím Podkrušnohorský přivaděč a řeka Bílina, na jeho území je několik parků, rybníků i přehrada. Součástí jsou i obce Vinařice, Březenec, Červený Hrádek a Jindřišská. Sousedy žijícími v jednom městě jsou tak vlastně lidé ze sídlištních panelových domů spolu s těmi, co bydlí v historických budovách v centru města i dalšími, kteří pečují o hrázděný domek obklopený krušnohorskými lesy a loukami. Celkový počet obyvatel v Jirkově k 31.12.2021 byl 19 761 osob (pro porovnání - k 31.12.2020 to bylo 19 975 osob). Z toho: Jirkov - 17 782, Červený Hrádek - 179, Březenec - 710, Jindřišká - 33 a Vinařice - 29 obyvatel.

Jirkov je město, které se neustále vyvíjí a rozvíjí. Kromě výstavby rodinných domů v okrajových částech je tu nově také střední škola -  gymnázium, které nabízí i dálkové studium. Sportovně založená veřejnost využívá víceúčelové venkovní sportoviště, lezeckou arénu či rekonstruovanou halu, postupně ve městě přibývají i cyklostezky a další možnosti pro venkovní vyžití. V létě láká davy lidí rozlehlý a klidný areál u koupaliště Červený Hrádek, nabízející také ubytování v chatkách či stanech. V zimě jsou zase oblíbené víkendové výletní cíle lyžařské areály na Pyšné, Mezihoří a na Svahové a běžkařské trasy na hřebenu hor. (Volný čas - sport a relax).

Kulturní nadšenci se při častých příležitostech kochají elegantním prostředím Jirkovského divadla či knihovny v Kludského vile a udržovaným prostředím Zámku Červeny hradek.  (Volný čas - kultura).

V samotných ulicích Jirkova jsou vidět výsledky investičních akcí financovaných ať už ze získaných dotací, či z rozpočtu města – zateplené domy, opravené mosty, dětská hřiště, rekonstruované silnice a chodníky.

Vzdělání zajišťují čtyři základní školy, jedna praktická, dále základní umělecká škola, a kromě již zmíněného gymnázia i střední odborné učiliště. Děti a mládež tráví volný čas také zapojováním do aktivit domu dětí a mládeže, mateřských center, příspěvkových organizací města a zájmových organizací. Dospělí a senioři vyhledávají především nabídku aktivit knihovny, zámku Červený hrádek, kulturního domu, místní galerie a Seniorklubu. Jirkovské kino si kvůli jeho vysoké úrovni oblíbili i přespolní návštěvníci.

Lidé ze širokého okolí se do Jirkova sjíždějí také na tradiční zářijovou Hornickou pouť či říjnový festival pěveckých sborů Písňovar, který staví na dlouholeté tradici pěveckých sborů složených z předškoláků až po seniory. Historické sklepy, Hasičské muzeum, jediné svého druhu nebo interaktivní expozice města jsou lákadla, která stojí za to vidět. V povědomí (nejen) znalců sportu z celé republiky je úspěšný extraligový volejbalový klub. Mezi jednotlivci, díky nimž zaznělo jméno Jirkov i ve světě, je například olympijská plavkyně rekordmanka Simona Baumrtová, kaskadér, biker a freerider Richard Gasperotti. Mezi výrazně úspěšné patří také lezec Martin Jech, kanoista Ondřej Biřický a tanečníci Vít Lukavec a Alexandra Štejnarová.

V Jirkově se pamatuje i na nemocné a nemohoucí. Služby pro ně zajišťuje místní poliklinika i městský ústav sociálních služeb, který zahrnuje i domov se zvláštním režimem, domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením či byty s pečovatelskou službou.

ZAJÍMAVOST

Stavba prvního jirkovského sídliště Osady byla zahájena v roce 1947, o pár let později začaly růst Nové Ervěnice, poslední sídliště v Československu stavěné z cihel. Začátkem sedmdesátých let minulého století vyrostlo sídliště Vinařická I., počátkem 80. let se začala budovat sídliště Jirkov - střed a panelové domy nad přivaděčem - sídliště Vinařická II. Zde byl v roce 1993 dokončen poslední panelový dům.