Vodní toky

Řeka Bílina (Běla)

Dle historických pramenů je potvrzeno, že v roce 1300 stál v místě dnešního kostela sv. Jiljí kostelík. Dále prameny uvádějí, že byl na opevněném ostrůvku v řece Běle. Konfigurace terénu skutečně nasvědčuje tomu, že tok Běly v této době vedl jinudy – probíhal přes dnešní kurty v místech Mlýnské, Hrnčířské a Husovy ulice přes Kostelní ulici k soše Jana Nepomuckého.

Ve 30. letech 15. století už musely být v těchto místech usazené a zpevněné naplaveniny, protože zde vznikaly první kamenné domy a také byla započata totální rekonstrukce původního kostelíku v gotickou stavbu dnešního kostela.
Relativně zachovalé části toku jsou od výpustě přehrady k shromažďovací nádrži pod Benarem, od Žižkovy ulice k mostku v ulici Nový Březenec od Dvořákovy ulice kolem hasičů k jezu.

Řeka Bílina odvádí vody z užší východní části okresu spolu se svými drobnějšími přítoky, z nichž z levé strany je nejvýznačnější Srpina (ústí mimo území okresu). Bílina odvodňuje 133 km² okresu; její koryto bylo v prostoru těžby uhlí vícekrát překládáno a voda Bíliny je místy vedena potrubím.

Celková plocha povodí je 26,6 km² a délka říčního toku je 72,7 km. Správcem řeky Bíliny je Povodí Ohře s.p.

Nivský potok (Lužec)

Dnes nepatrný, v 70. letech ještě „divoký“ tok od Jindřišské (pramení jihozápadně od Jindřišské a stahuje vodu z obory a z mokřadů pod Boleboří) do Jirkova. Dodnes je patrný rigol, kterým potok protékal – v dnešní obchvatové komunikaci (v mlází zarostlé, ale stále patrné a zachované přemostění u odbočky na Boleboř), Jiráskova a Červenohrádecká. V té době byl potok regulován teprve až na „Osadě“, protékal pod silnicí od restaurací „Národní dům“ přes jižní trakt dnešního MěÚSS U Dubu, pokračoval až k vile (dnešní restaurace Klubko) v někdejší Luční ulici a do Jezerské ulice, kde byla zpevněná lávka ve směru z centra do dnešní ulice Budovatelů. Při přívalových deštích se ještě v 70. letech v Jezerské ul. rozvodňoval, vznikala tak „kratší“ větev do Běly, která kolem ruin pivovaru (v ulici 5. května) protékala dnešní ulicí U Sauny a 5. května přímo do řeky. Dnes je potrubím odváděn od „bolebořské odbočky“ přímo k ČOV.

Údolí potoka posloužilo k výstavbě silnice z Jirkova do Jindřišské, byla vybudována v letech 1882 – 1883. Ve stejných místech (od první ostřejší zatáčky pod Jindřišskou) po staletí vedla „máselná stezka“, která sloužila především ženám z horských obcí, které donášely máslo, ale i další zboží do Jirkova.

Jeho celková plocha povodí je 4,8 km² . Správcem tohoto potoka je Povodí Ohře s.p.

Březenecký potok

Pravý přítok Březeneckého potoka pod Strážištěm (hotel Partyzán) je částečně regulován ve prospěch kdysi plánované aglomerace (poč. 70. let) v oblasti pod Hrádečnou, hlavní tok (pramení pod Blatnem) je z hlediska regulace takřka netknutý. Potok se vlévá do Běly v regulované vpusti na křižovatce potoka a přivaděče vody. Původní ústí do Běly v délce asi 350 metrů již neexistuje, plocha však pro jiné účely využita nebyla.

Březenecký potok dále ústí do Podkrušnohorského přivaděče - PKP. Jeho celková plocha povodí je 7,8 km² . Správcem toho potoka je Zemědělská vodohospodářská správa. 

Podkrušnohorský přivaděč - PKP

Přivaděč byl vystavěn v 60. letech jako dodavatel užitkové vody k zásobování dolů.
Vodní dílo - PKP (umělý vodní tok) má kromě funkce zásobní také funkci ochrannou. Zdrojem vody pro přivaděč jsou čerpací stanice Rašovice (Ohře), Hradištský potok, Prunéřovský potok, Lužička, Lideňský potok, Hutná, Březenecký potok a Lužec (Nivský potok) a převod vody z Přísečnice přes úpravnu vody Hradiště.

Vyrovnávací nádrž Březenec rozděluje průtok mezi koryto Bíliny a Podkrušnohorského přivaděče – PKP. Kapacita umělého koryta PKP je pod vyrovnávací nádrží Březenec 23 m3 /s. Průtok přesahující tuto hodnotu se odvádí nehrazeným bezpečnostním přelivem do koryta Bíliny.

Správcem tohoto umělého toku je Povodí Ohře, s.p.