Menu
Město Jirkov
jirkov

Územní plán - funkční využití

Územní plán - funkční využití


Bydlení

Pro město Jirkov je charakteristická absolutní převaha vysokopodlažní panelové zástavby s minimálním podílem starší činžovní městské a městské a venkovské rodinné zástavby. Vzhledem k zániku panelové výstavby je nutné řešit otázku bydlení.
Na základě potřeby rozvoje bydlení a požadavků vlastníků pozemkových parcel na výstavbu pro individuální rodinnou výstavbu jsou v územním plánu vyčleněny lokality s funkčním využitím pro bydlení.
Jedná se hlavně o lokality v Březenci, Vinařicích II/3, Starých Vinařicích, Jirkov - Osada, u Benziny v ul. Mostecká, ul. Za Pilou, v Jindřišské a proluky ve středu města Jirkov.

Občanská vybavenost

Jedním ze základních předpokladů regenerace a rozvoje města je posílení tercierní sféry převodem pracovních sil ze sekundárního odvětví do tercieru, který by měl být v budoucnu dominantní složkou ekonomické základny. Občanská vybavenost je součástí obytných, výrobních i rekreačních území včetně dopravy obslužné i stacionární.
Nové navržené plochy pro občanskou vybavenost činí zhruba 15 ha, rezervní 6,5 ha. V rámci regenerace historického jádra města je navržena dostavba proluk u náměstí, ul. Olejomlýnská, Mostecká s obč. vybaveností a bydlením. Možné je i využití pivovaru pro obč. vybavenost, služby, čistou výrobu.
Dále je navrženo k občanskému využití centrum Vinařic II, St. Březenec, rozšíření hřbitova, přednádraží Jirkov a v prostoru na hranicích města a obce Vysoká Pec.
Vzhledem k tomu, že ve městě a jeho blízkém okolí je hustá síť velkokapacitních obchodů, další jejich výstavba není žádoucí.
Lokality určené k funkčnímu využití pro občanskou vybavenost jsou zakresleny v přiloženém mapovém podkladě. (formát .pdf)

Rekreace a cestovní ruch

Prioritou je celý zastavěný i krajinný prostor Červeného Hrádku včetně koupaliště a dostavba historického jádra Jirkova. Vzhledem k poloze a počtu obyvatel (i věkové struktuře) je nedostatek sportovišť a plavecké haly v Jirkově.
V současné době je zpracována projektová dokumentace na vybudování sportovního areálu u 4. ZŠ v Jirkově. Dále město získává prostředky pro vybudování cyklistických stezek a cyklotras.
Lokality určené k funkčnímu využití pro rekreaci jsou zakresleny v přiloženém mapovém podkladě. (formát .pdf)

Ekonomická základna

Základním požadavkem pro řešení ekonomických základen města Jirkova je připravit možnosti rozvoje - především lehkého průmyslu, pro malé a střední podnikání, pro skladové areály a to v souvislosti se snižováním pracovních příležitostí v hornictví, energetice a v hutním průmyslu.
V tomto územním plánu je zvolena metoda nabídky liberálních územních podmínek pro podnikatele, které vycházejí z urbanistických možností místa, ale nepřekročí místní limity zdravého životního prostředí.
Funkční prvek ekonomické základny je zastoupen areály a provozovnami, kde se realizují převážně aktivity výrobní, opravárenské, skladové, dopravní, výrobně opravárenské služby a návazné komerce. Územní plán upřednostňuje rozvoj areálů s příměstskými ekonomickými aktivitami.
Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu nezaměstnaných v Jirkově rozhodlo město Jirkov pořídit 3. změnu územního plánu, ve které byl zřízen areál průmyslové výroby. Průmyslové zóny, které byly navrženy v původním územním plánu sídelního útvaru Chomutov - Jirkov jsou zatím nedostupné z důvodu soukromého vlastnictví, proto byla vytypována tato dostupná lokalita. V této lokalitě je úkolem vytvoření podmínek a zásad pro rozvoj ekonomické základny s cílem vytvoření cca 1000 - 1500 pracovních míst.
Území vymezené pro průmyslovou zónu je ohraničeno ze s.z. tělesem trati ČD č. 13 - Ústí n. L - Chomutov, ze s.v. silnicí III/25118 Jirkov - Zaječice a dále k jihu po hranicích parcel č. 1963/1, 1968 a přes parcelu č. 694/2 až k Otvickému potoku. Ten tvoří hranici z jižní strany až k hranici parcely p.p.č. 679/2 a po hranici parcely p.p.č. 679/1 kolem rozvodny VVN k silnici II/251 k trati ČD.
Lokality určené k funkčnímu využití pro ekonomickou základnu - průmyslovou zónu v ul. Za Pilou, ul. Mostecká (rezerva) a za Vrskaňskou cestou jsou zakresleny v přiloženém mapovém podkladě. (formát .pdf)

Doprava

Širší přepravní vztahy jsou ve spádovém a řešeném území výrazně vázány na nadřazenou síť vnějších komunikačních tahů I. třídy a na síť hlavních železničních tahů v pánevní oblasti pod Krušnými horami. Tyto dopravní trasy prakticky přebírají rozhodující podíly všech přepravních kapacit v celém zájmovém území.
Celá široká problematika je rozdělena na jednotlivé druhy doprav a zařízení podle jejich základních specifických znaků a funkčních využití.
Silnice I/13 je vedena v prostoru mimo zastavěnou část města v těsném souběhu se železniční tratí ČD a svými nepříznivými vlivy rozvojové potřeby sídla podstatně neovlivňuje. Jirkov je napojen na tento tah dvěma mimoúrovňovými křižovatkami. Silnice třetí třídy jsou na území Jirkova stabilizovány a nevyžadují zásadní směrové úpravy.
Místní komunikace v Jirkově jsou na území města zastoupeny trasami, které navazují na nadřazený systém města Chomutova. Jedná se o ulice Chomutovská- původní trasa silnice I/13, která přešela do kategorie III. třídy, a obvodovou místní komunikaci ve Vinařicích s přímou vazbou na jižní obvodovou březeneckou komunikaci. Sběrné komunikace funkční třídy B2 s převážně dopravním významem současně obsluhují území. Jedná se o ulici Ervěnickou, po kterou je vedena trolejbusouvá doprava s vazbou na Písečnou a ulici Červenohradeckou.
Železniční doprava je zajištěna z jirkovského nádraží.
Ve městě je navržen systém pěších a cyklistických stezek. Trasy jsou vzájemně propojeny s městem.
Hlavním nosným systémem městské hromadné dopravy je trolejbus, doplňuje je síť autobusových linek.

Vodní hospodářství

Území města Jirkova odvodňuje říčka Bílina. Přirozené průtokové poměry byly ovlivněny jednak výstavbou nádrží, jednak nutnými změnami odtokových os přeložkami potoků v důsledku důlních lomových polí. Zcela umělým systémem je přivaděč Ohře - Bílina i Podkrušnohorský přivaděč. Z nádrže Újezd je Bílina převedena na Ervěnický koridor, přes který je zatrubněna.
Město Jirkov je zásobeno pitnou vodou v rámci vodárenské soustavy severní Čechy.
Zásobení provozní je zajištěno přivaděčem odbočkou z průmyslového vodovodu Nechranice.
Odvádění a čištění odpadních vod - v Jirkově převažuje jednotný systém kanalizace, vody jsou odváděny na ČOV Jirkov. Zařízení ČOV vyžaduje rekonstrukci proto napojení dalších větších podniků je podmíněno její realizací.

Energetická koncepce

Energetická koncepce je navržena v souladu se zpracovaným energetickým generelem města. Město je plošně teplofikováno tepelným napaječem z elektrárny Prunéřov. Elektrárna Prunéřov pracuje v teplárenském režimu, vyrábí teplo i elektřinu, což je vzhledem ke struktuře výroby elektřiny a využívání primerních paliv žádoucí. Elektrárna Prunéřov je plně ekologizována.
Město je plošně plynofikováno, převodem na zemní plyn v roce 1993 se rozvodová síť zkapacitnila.
Výhledově je možné na základě instalací moderních technologii očekávat v průmyslové sféře snížení měrných elektrických nároků. Zkvalitněním tepelně - technických vlastností budov dojde u starší zástavby k úsporám energií až o 30%, u novější zástavby až o 20%. Tento proces bude investičně náročný a bude trvat delší dobu.

Přírodní prostředí

Se zvyšujícími se civilizačními zásahy dochází i ke zvýšení významu přírody a krajiny.
Sídelní útvar města je obklopen zalesněnými plochami svahů Krušných hor. Zámecký park v Červeném Hrádku je součástí lesního komplexu, kde je umístěna i obora. Další plochou zeleně je strukturní zeleň pod Březencem, která nesmí být dotčena navrženou lokalitou pro výstavbu rodinných domů. Zalesněné svahy Krušných hor nad Jirkovem mají dominantní postavení v systému zeleně a z toho důvodu je celý prostor navržen jako biocentrum nadregionálního významu.
Ve městě je veřejná zeleň zastoupena městským parkem v Dvořákově ulici a několika drobnými plochami se sadovou úpravou. Soukromé zahrady u individuální zástavby kompenzují menší množství veřejné zeleně.
Krajinná zeleň je nezastupitelnou formou zeleně, její plochy nesmí být narušeny jakoukoliv činností. V místech navržených k zástavbě bude v rámci možnosti zachována vzrostlá zeleň a stavby se přizpůsobí zeleni nikoliv naopak.
Příměstská zeleň bude využita pro zřízení nových ploch zeleně a možností sportovního vybavení.
Plochy městské zeleně nelze snižovat, ale naopak je třeba ji rozšiřovat do míst, kde je jí nedostatek a kde je velká koncentrace obyvatelstva.
Sídlištní zeleň vyžaduje modernizaci a celkové zlepšení, včetně vybudování hřišť a sportovišť a malých vodních ploch.
Pro dobré přírodní podmínky je nutně v maximální míře ponechat zahrádkářské osady, při jejich záboru pro výstavbu nabídnout jejich uživatelům náhradní plochy.
Transformací zemědělství došlo ke snížení zemědělské výroby a tím ke zmenšení obdělávané půdy, která se stala devastujícím prvkem v krajinném prostředí. Proto je nutné zajistit ze stany orgánů ochrany ZPF řešení tohoto problému.

Ochrana kulturně historických hodnot

Krajinná památková zóna Jirkov- Červený Hrádek zahrnuje areál zámku, původní zámecký park a prostor obce k bývalé silnici I/13. V územním plánu jsou jmenovitě zapsány kulturní památky města Jirkova.