Datum a čas

Dnes je neděle, 4. 12. 2016, 15:19:15

Kalendář akcí

Kontaktujte nás

Našli jste na stránkách chybu nebo Vám tu něco chybí?
Napište nám to, prosím.

Fakta a fámy

Fámy a fakta

Jirkov - dobrý zadavatel 2014

Překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 12
DNES: 529
TÝDEN: 6427
CELKEM: 548773

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Zámek Červený hrádek


(současnost na zámku - Kultura/Zámek Červený hrádek)

 

zámek Červený hrádekPůvodní hrad Borek byl založen krátce před rokem 1415 rodem Kraa. Protože byl další z pánů Václav z Moravěvsi a Kopist katolík a odpůrce revolty, byl hrad Borek roku 1421 dobyt husity a vypálen. Hrad byl dokonce na čas opěrným bodem samotných husitů, ti jej pak znovu obléhali i v letech 1432 a 1433 (opět byl dobyt). Ve 20. letech 15. stol. byl opravován, nově pokryt a jeho fasáda byla červeně natřena. Tehdy získal i nové jméno - Červený hrádek.

V průběhu následujících let hrad postupně obývali Konipasové, Ojíř z Očedělic a od roku 1472 Glatzové ze Starého Dvora. Lorenz Glatz v roce 1516 odkázal panství své dceři Anně, provdané za Šebestiána z Veitmile, pána Chomutova. Šebestián byl v době šmalkaldské války nejvyšším polním maršálem Čech. V té době byl Červený hrádek na čas dobyt Sasy (1547), během několika týdnů jej však Šebestián získal zpět. Jeho dědicové panství prodali Kryštofu z Karlovic. Ten se zajímal spíše o komerční zaměření panství, které postupně rozprodával. Nakonec si nechal jen kamencovou huť a důl, od roku 1576 zbytek panství na dva roky patřil jeho nevlastímu synovi Augustovi Gersdorfovi z Gersdorfu.

Hrad po té koupí získal Bohuslav F. Hasištejnský z Lobkovic, který postupně vykoupil zpět bývalé části červenohrádeckého panství. Protože byl zároveň majitelem nedalekého Chomutova, s tímto městem dějiny hradu sdílely stejný osud až do roku 1605. Bohuslavův syn Jáchym směnil svůj rozsáhlý majetek, bohatší o pozůstalost po manželce, se svým bratrancem Jiřím Popelem z Lobkovic a odešel na Mladoboleslavsko. Jiří Popel nastolil tvrdý rekatolizační kurz. Za pomoci jezuitů, které do Chomutova sám povolal, jednal se svými poddanými nekompromisně. Vzpouru Chomutovských proti nastavenému trendu potrestal v prostorách Č. hrádku exemplárním trestem - popravou dvou vzbouřenců, vězněním dalších a odepřením všech privilegií Chomutovu. Vynutil si tak přísahu věrnosti svých odpůrců. O tři roky později, v roce 1594, se však Popel sám znelíbil císaři Rudolfu II., byl uvězněn a zbaven veškerého majetku. Panství si sice oddechlo, ale z rozhodnutí královské komory bylo po částech rozprodáváno. V roce 1605 koupil část panství s hradem, Jirkovem, zámkem v Blatně a 24 vesnicemi Adam Hrzán z Harasova.

zámek Červený hrádekBohatý Adam Hrzán byl zároveň velmi šetrný a neměl příliš chuti podpořit stavovské povstání v roce 1618. Přesto tak pod nátlakem učinil. I když již následujícího roku zemřel, byl z finanční podpory povstání po jeho porážce obviněn. Jeho tři synové měli být za tentýž postoj potrestáni zbavením veškerého majetku, který nakonec zachránili za cenu obětování celého statku v Lanškrouně. Během následující třicetileté války byl hrad několikrát obléhán, dobyt, vydrancován a dvakrát dokonce vypálen. Koncem 30. let zemřel Adamův dědic Jan, vdova po něm se provdala za císařského plukovníka Morzina, jehož vojsko mělo ležení v Chomutově. Na čas však Červený Hrádek získal Axellill z Leffstadu, neboť v jistotě, že Švédové mají vítězství pevně v rukou, švédská královna obdarovávala své generály českými panstvími. Na konci 40. let se však vývoj války zvrátil v neprospěch švédských vojsk, panství se proto vrátilo původním držitelům.

Panství roku 1646 převzal Jan Adam, syn Jana Hrzána. Pozdější žatecký hejtman, český místodržící a nejvyšší lovčí a říšský hrabě (od roku 1660) však držel v rukou neopravitelnou zříceninu. Přesto přistoupil k její renovaci a na částech původní stavby nechal zbudovat nový objekt. Včetně přípravných prací trvala stavba zámku 20 let (1655 - 1675). Tehdy získal svou dnešní podobu. Není jisté, kdo byl navrhovatelem barokního zámku, řada indicií a typických prvků nasvědčuje, že architektem byl Antonio della Porta, který v té době v severních a severozápadních Čechách působil. Autorem štuků je pražský Jan Spatz. Po dostavbě zámku se ještě řadu let pokračovalo v úpravě interiérů. Nejpozoruhodnějším a nejvíce zachovaným je rytířský sál v 1. patře, sahající až do podstřeší. Je bohatě architektonicky členěn a vyzdoben štuky, mytologickými sochami a malbami bitevních výjevů. Hodnotná je i částečně zachovaná původní výzdoba zámecké kaple.

Po smrti Jana Adama v únoru 1681 panství převzal jeho syn Ferdinand Maxmilián, za něhož se v pracích na interiérech pokračovalo, z nedostatku financí však pomaleji. V letech 1687 a 1688 na zámku působil sochař Jan Brokoff, který pro zámek vytvořil soubor soch, 2 kašny, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se tehdy narodil i Brokoffův syn, Ferdinand Maxmilián, v Evropě později proslulý barokní sochař.

V letech 1696-97 se na panství vystřídali tři bratři Hrzánové. Ferdinand Maxmilián panství postoupil Arnoštu Karlovi, ten však brzy na to zemřel a panství připadlo Zikmundu Vilémovi. Tomu se podařilo panství rozšířit opět o údlický statek, vlastnictví Hrzánů prodané v roce 1689. Za Zikmunda bylo na východním průčelí přistavěno barokní schodiště. Roku 1707 panství odkoupil Ondřej z Lichtenštějna, po jeho smrti majetek spravovala ovdovělá manželka, později jeho dcera Dominika, provdaná za knížete Jindřicha z Auersperka.

V roce 1742, kdy Marie Terezie počala vést válku s polovinou Evropy, aby uhájila nárok na své dědictví, byl zámek střídavě obsazen francouzskými dragouny, saskou posádkou a nakonec bavorskými jezdci. S nimi se utkali uherští husaři a panduři a Bavoři byli poraženi. V průběhu sedmileté války byl pak roku 1762 zámek obsazen Prusy, kteří po tři týdny panství plenili. Zámek byl znovu opravován, a to již za dědice panství Jana Adama z Auersperku, který majetek převzal v roce 1766.

Rokem 1771 začíná období působení Rottenhanů. Panství koupil Jan Alexandr, o šest let později jej předal synovi Jindřichu Františkovi, rakouskému státnímu ministrovi a presidentu nejvyššího soudního dvora. Jindřich František z Rottenhanu byl velmi podnikavým a jedním z nejvýznamnějších mužů své doby. Jako průkopník textilního průmyslu se stal zakladatelem řady manufaktur nejen na svém panství, založil železárnu (Gabrielina Huť u Brandova) a výrobnu dřevěného zboží a hraček (v Kalku). Zvelebil své panství a především zámek. Za jeho působení byla rozšířena zámecká kaple, vybudována knihovna, upraveno průčelí, byla rozšířena a upravena zámecká zahrada a založen anglický park. Na Jindřichův pokyn byla založena ve své době proslulá zámecká lesní školka v Blatně, první svého druhu v Rakousku.

zámek Červený hrádek - historická pohledniceSchopnosti a nadání svého otce zdědila Jindřichova mladší dcera Gabriela, provdaná za hraběte Buquoye. Po smrti svého otce v roce 1809 převzala panství. Dobová svědectví hovoří o jejím vřelém vztahu ke svým poddaným, jejichž bídu se snažila zmírnit podnikáním sbírek a vánočními dary. Podporovala umění a literaturu, v jejích službách působil Jan Křtitel Tomášek, významný skladatel předsmetanovské doby. Měla také oporu ve svém manželovi Jiřím Buquoyovi, vysoce vzdělaném muži, který podporoval průmyslovou výrobu a sám se například na sklářské výrobě podílel.

V roce 1863 panství převzala jejich dcera Isabella, hraběnka Trautmannsdorfová. Tu později vystřídala její dcera Gabriela, provdaná za prince Ludvíka Hohenlohe - Langenburg. Panství od roku 1892 spravoval jejich syn Gottfried Hohenlohe. Ten provedl další větší úpravy zámku.

Rod Hohenlohe - Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který panství a zámek vlastnil. Gottfried měl 6 dětí, zámek nakonec obýval Max Egon, s nímž ostatní sourozenci vedli letitý spor o dědictví nejprve v Chomutově, později v Lipsku. Spor však nebyl nikdy ukončen. V srpnu 1938 Max Egon umožnil předáku sudetských Němců Henleinovi a anglickému lordu Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou Mnichovskou dohodu. Zámek se tak neslavně zapsal do dějin. Proto byl rodu Hohenlohe hned v roce 1945 zabaven, spor o dědictví se tak stal bezpředmětným.

Ještě krátce po znárodnění byl zámek v doprovodu kastelána přístupný. Pak v jeho prostorách vzniklo rekreační středisko školní mládeže, později v něm sídlila správa domova invalidů zahraničního vojska, po něm domov řeckých dětí, pak internát a učiliště hornických učnů a po něm ubytovna studentů chemické průmyslovky a školící středisko Chemických závodů v Záluží u Mostu. Od roku 1967 zámek využívala chomutovská nemocnice jako ozdravovnu pro dospělé, nakonec jako léčebnu dlouhodobě nemocných (LDN) a jako detašované pracoviště rehabilitačního oddělení nemocnice.

V průběhu prvních dvaceti let po osvobození zámek chátral, udržoval jej až OÚNZ, když v zámku působila LDN. O zámecký park a oboru se v mezích možností staral lesní závod Janov tehdejších Svč. st. lesů Teplice. Původní vybavení zámku bylo v letech 1945-46 Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a rozvezeno na různá místa. To však v úplnosti podchyceno nebylo, a tak se dnes tehdejší inventář velmi těžko hledá. Přehled je dnes jen o zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a také v Okresním muzeu v Chomutově, jen obrazy z Krásného Dvora se na zámek vrátily.

Zámek, od roku 1996 v majetku města Jirkova, je dnes skutečným centrem kulturního a společenského dění v Jirkově a program jeho kulturní sezony láká veřejnost i z jiných koutů republiky - KULTURA/ZÁMEK ČERVENÝ HRÁDEK.

V roce 2006 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a centrum cestovního ruchu. Své sídlo tu má Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov, příspěvková organizace, která zámek spravuje.

 

Stránka

  • 1

nádvoří zámku

nádvoří zámku

nádvoří zámku

nádvoří zámku

nádvoří zámku

nádvoří zámku

nádvoří zámku

nádvoří zámku

nádvoří zámku

nádvoří zámku

zámek na podzim

zámek na podzim

uvnitř zámku

uvnitř zámku

uvnitř zámku

uvnitř zámku

pohled na nádvoří z okna zámku

pohled na nádvoří z okna zámku


Stránka

  • 1