Informace města

Pracovníci Finančního úřadu v Chomutově budou občanům města Jirkova ve dnech 15.3., 22.3. a 29.3. vždy od 14,00 do 16,30 hodin v prostorách INFORMAČNÍHO CENTRA V JIRKOVĚ vydávat tiskopisy daňového přiznání včetně příloh, vybírat vyplněná daňová přiznání, popřípadě podávat obecné informace k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Český statistický úřad organizuje od 20. února do 9. května výběrové šetření o životních podmínkách domácností v České republice - SILC 2010. Šetření proběhne prostřednictvím speciálně vyškolených tazatelů.

Pracovníci se budou prokazovat průkazem tazatele a příslušným pověřěním, které je ve spojení s občanským průkazem opravňují k provedení šetření Životní podmínky 2010 a které jim vydá Odbor terénních zjišťování ČSÚ v Ústeckém kraji, nebo průkazem zaměstnance ČSÚ. Ve všech fázích zpracování je zajištěna anonymita zjištěných údajů a získaná data jsou důsledně chráněna podle přísných požadavků zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů.

Šetření se uskuteční na území celé České republiky v domácnostech vybraných na základě náhodného výběru počítačem.

S případnými dotazy se obracejte na paní Janu Skálovou, tel. 472 706 139.

V přiloženém souboru naleznete roční plán činnosti útvaru interního auditu.

sdělujeme Vám, že Město Jirkov - Městský úřad Jirkov v souladu s povinností vyplývající ze zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ve znění pozdějších předpisů a prováděcích vyhlášek č. 193/2009 Sb. o autorizované konverzi dokumentů a vyhl. č. 194/2009 Sb. o stanovení podrobností užívání a provozování datových schránek, zprovoznil svou datovou schránku ode dne 27.10.2009.

To znamená, že bude přijímat poštu od orgánů veřejné moci, od právnických osob, právnické fyzické osoby i od fyzické osoby, pokud bude mít datovou schránku zřízenou a zároveň i poštu odesílat prostřednictvím datových schránek.

Celý systém bude nastaven tak, aby mohl přijímat doručované požadavky, žádosti, dokumenty v určitém formátu a aby mohlo dojít na centrální podatelně k jejich roztřídění a předání příslušným odborům.

Aby Váš požadavek byl řádně a včas zpracován, je zapotřebí, abyste datové zprávy zasílali v níže uvedených formátech.

Přípustné formáty datové zprávy dodávané do datové schránky:
a) pdf (Portable Document Format)
b) PDF/A (Portable Document Format for the Long-term Archiving)
c) xml (Extensible Markup Language Document)
d) fo/zfo (602XML Filler dokument)
e) html/htm (Hypertext Markup Language Document)
f) odt (Open Document Text)
g) ods (Open Document Spreadsheet)
h) odp (Open Document Presentation)
i) txt (prostý text)
j) rtf (Rich Text Format)
k) doc (MS Word Document)
l) xls (MS Excel Document)
m) ppt (MS PowerPoint Presentation)
n) jpg/jpeg/jfif (Joint Photographic Experts Group File Interchange Format)
o) png (Portable Network Graphics)
p) tiff (Tagged Image File Format)
q) gif (Graphics Interchange Format)
r) mpeg1/mpeg2 (Moving Picture Experts Group Phase 1/ Phase 2)
s) wav (Waveform Audio Format)
t) mp2/mp3 (MPEG-1 Audio Layer 2/Layer 3)
u) isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší

Výše zmíněná zákonná pravidla nastavují komunikaci mezi námi a Vámi elektronicky a to jak pro doručování Vašich žádostí prostřednictvím datových schránek, tak i k odesílání odpovědí do Vašich datových schránek.

Projednávání přestupků se řídí jednak zákonem č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.

Vzhledem k tomu, že z praxe přestupkové komise města Jirkova vyplývá, že mezi veřejností není jasno zejména o projednávání tzv. „návrhových přestupků“, klade si tento článek za cíl alespoň částečně pokusit se tuto problematiku osvětlit.

Obecně rozeznáváme dva typy přestupků (co do jejich projednávání). Jednak jsou to přestupky, které jsou projednávány z úřední povinnosti, tedy správní orgán je projedná vždy, když se o přestupku dozví (je mu oznámen) a jednak jde o přestupky, které lze projednat pouze na výslovný návrh postižené osoby. Pokud tento návrh nebude podán, přestupek se neprojedná (přestože k jeho spáchání de facto došlo). Jaké přestupky se tedy projednají pouze na návrh? Především jde o přestupky proti občanskému soužití (nedbalostní ublížení na zdraví nebo vyhrožování újmou na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnosti či jiné hrubé jednání) a o přestupky proti majetku (např. krádež, zpronevěra, poškození majetku, neoprávněné užívání věci) spáchané mezi osobami blízkými.

První podmínkou tedy je, že pachatel a poškozený musí být osobami blízkými (manžel, manželka, sourozenci, předci a potomci, registrovaní partneři, druh a družka). Zatímco u příbuzenského vztahu je osoba blízká určena jednoznačně a není třeba jí dále zjišťovat, u vztahu osob jako je např. druh a družka a osoby „sešvagřené“ je nutné tento vztah zjišťovat, tedy zda jde o osoby, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Pokud by v řízení zahájeném na návrh vyšlo následně najevo, že přestupek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení dál a to z úřední povinnosti. Naopak, pokud by bylo řízení o přestupku zahájeno z úřední povinnosti a v průběhu jeho projednávání by bylo zjištěno, že byl spáchán mezi osobami blízkými, bude se v řízení pokračovat pouze tehdy, pokud postižená osoba vysloví s dalším projednáváním souhlas. Pokud souhlas nebude dán, řízení se zastaví.

Druhou podmínkou je, aby poškozená osoba podala písemný návrh na zahájení řízení. Tento návrh musí obsahovat čas a místo, kde k přestupku došlo, přesné označení osoby pachatele, jakým způsobem měl být přestupek spáchán, uvedení osob případných svědků a samozřejmě návrh podepsat.

Třetí podmínkou je, že návrh musí být podán do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel (poškozený) dozvěděl o přestupku (půjde zpravidla o datum, kdy byl spáchán) nebo o tom, že věc byla postoupena správnímu orgánu k vyřízení jako přestupek orgánem činným v trestním řízení (tedy, že věc byla původně šetřena jako podezření ze spáchání trestného činu). Tato tříměsíční lhůta je zákonná a pokud tedy bude návrh podán po této lhůtě, nelze ho již projednat.

Dalším přestupkem, který lze projednat pouze na návrh je přestupek urážky nebo ublížení na cti. V tomto případě není rozhodující, zda přestupek byl spáchán mezi osobami blízkými nebo osobami, které vzájemně nemají žádný vztah. I zde však platí výše uvedené podmínky, které musí návrh obsahovat. Navíc je zde nutné, aby poškozená osoba (uražená na cti) přesně uvedla, jaké výrazy pachatel použil (nutno uvést doslovně, přesně tak, jak byly vyřčeny) a kterými z nich se cítí uražena na cti.

Pro úplnost je třeba dodat, že pokud následně vyjde v řízení zahájeném na návrh poškozeného najevo, že např. jednání popsané v návrhu není přestupkem nebo se tento přestupek nestal, dále pokud bude zjištěno, že obviněný skutek nespáchal nebo mu jeho jednání nebylo prokázáno nebo navrhovatel vezme svůj návrh zpět či se k jednání, ač řádně pozván bez náležité omluvy nedostavil, bude navrhovateli uložena povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku (v současné době jde o paušální částku 1.000,- Kč). Pokud je to možné, právní odbor každého potencionálního navrhovatele poučí zasláním písemného poučení o všech výše uvedených podmínkách návrhu i úhradě nákladů řízení.

Vymezení pojmu „veřejné prostranství“ je uvedeno v § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Z právně teoretického hlediska se jedná o tzv. legální definici uvedeného pojmu. Veřejným prostranstvím jsou tak podle uvedeného ustanovení „všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“.

Klíčovými znaky veřejného prostranství jsou zejména jeho přístupnost každému bez omezení a to bez ohledu na jeho vlastnictví, tedy bez ohledu na to, zda vlastníkem veřejného prostranství (zpravidla pozemku, který vyhovuje výše uvedené definici) je obec, jiná právnická osoba či osoba fyzická.

Ve vztahu k vlastníkovi veřejného prostranství to ve svém důsledku znamená, že může být (a zpravidla i je) v určitém rozsahu omezen na svých vlastnických právech, a toto omezení je povinen respektovat. Vlastník takového prostranství proto např. na jedné straně nesmí takový prostor oplotit, či jinak uzavřít (tím by se ztratil charakter veřejného prostranství) a na druhé straně je i povinen, pokud tak zejména stanoví obecně závazná vyhláška příslušné obce, takový prostor i udržovat. Pokud je tedy příslušný prostor např. veřejnou zelení, tak jeho vlastník je povinen ve lhůtách a způsobem stanoveným v příslušné obecně závazné vyhlášce, tento sekat a provádět odvoz posečené trávy. Neplnění této povinnosti stanovené obecně závazným právním předpisem obce by pak mohlo být postiženo sankcí podle zvláštních předpisů, jako porušení povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou obce.

Užívání některých veřejných prostranství na území města může být obecně závaznou vyhláškou vydanou v souladu se zákonem o místních poplatcích (§ 14 odst.2 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zpoplatněno. Jedná se o tzv. zvláštní užívání veřejného prostranství ke kterému např. patří jeho zábor v důsledku stavební činnosti, umístění reklamních zařízení, cirkusů, lunaparků apod. Konkrétní určení míst veřejného prostranství, na která se zpoplatnění vztahuje musí určit obec ve zmíněné vyhlášce. Zahrnutí soukromého pozemku mezi zpoplatněná místa veřejného prostranství nelze ale podle nálezu Ústavního soudu (Zn. Pl. ÚS 21/02) dávat na roveň vyvlastnění, nebo nuceného omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst.4 Listiny základních práv a svobod (Úst. zákon č. 2/1993 Sb.), neboť práva a povinnosti vlastníka nejsou jeho prohlášením za veřejná prostranství přímo nijak dotčena. Otázkou zůstává, zda by byl vlastník „zpoplatněného“ veřejného prostranství povinen stanovené poplatky za jeho zvláštní platit (např. pokud by si na „svůj“ pozemek, který je ale určen vyhláškou obce ke zpoplatnění umístil stavební materiál). Pokud by obec po tomto vlastníkovi poplatek požadovala, mohlo by dojít, podle okolností, k rozporu s ústavní ochranou vlastnictví a vlastník by se musel domáhat nápravy (tedy určením, že poplatek není povinen neplatit) v řízení před správními soudy.

Definice veřejného prostranství uvedená ve výše zmíněném § 34 zákona o obcích ale podle stanoviska Nejvyššího správního soudu (judikát pod zn. 32 Odo 872/2003) neznamená, že obec má absolutní právo na to, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl ve všech možných případech jeho bezplatné užívání. Pokud by tak např. obec na dotčených pozemcích provozovala (úplatně) zařízení sloužící k rekreaci občanů a neměla z vlastníkem takového pozemku uzavřenu příslušnou smlouvu (např. nájemní smlouvu), mohlo by dojít na straně obce k jejímu bezdůvodnému obohacení. V tomto případě by se ale jednalo o občanskoprávní spor, který by musely řešit obecné soudy.

Z výše uvedeného vyplývá, že otázka pojmu veřejného prostranství ve vazbě na jeho vlastnictví není v praxi vždy jednoduchá a často vyvolává zbytečné „střety“ mezi obcemi na jedné straně a soukromými vlastníky dotčených pozemků na straně druhé.