Překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Datum a čas

Dnes je úterý, 27. 9. 2016, 0:25:23

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

 

volby

 

Fámy a fakta

Kontaktujte nás

Našli jste na stránkách chybu nebo Vám tu něco chybí?
Napište nám to, prosím.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 6
DNES: 18
TÝDEN: 752
CELKEM: 500162

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Charakteristika území


Jirkov leží v Ústeckém kraji v okrese Chomutov.

ÚSTECKÝ KRAJ

Ústecký kraj je součástí Regionu soudržnosti Severozápad (tvořeného Ústeckým a Karlovarským krajem). Rozkládá se na severozápadě České republiky podél státní hranice se Spolkovou republikou Německo (se spolkovou zemí Sasko - celková délka hranic 250 km). Na jihu hraničí s krajem Středočeským, na západě s krajem Karlovarským a Plzeňským, na severovýchodě s krajem Libereckým.

Území Ústeckého kraje je rozčleněno do správních obvodů 16 obcí s rozšířenou působností - Kadaň, Podbořany, Žatec, Chomutov, Litvínov, Most, Louny, Bílina, Teplice, Lovosice, Ústí nad Labem, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Děčín, Rumburk a Varnsdorf. Zaujímá rozlohu 5 335 km2, což představuje přibližně 6,8 % plochy České republiky.

V průběhu reformy veřejné správy došlo k zákonnému vymezení území správních obvodů pověřených obecních úřadů a nově také ke stanovení obcí s rozšířenou působností (zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností).

Základní informace o území

Ústecký kraj se podle počtu obyvatel řadí na páté místo v České republice (819 712 k 31.12.2002). Na jeho území se nachází 354 obcí. Průměrná hustota obyvatelstva dosahuje 154 obyvatel/km2. Kraj patří k nejhustěji osídleným oblastem v České republice, zejména v oblasti podkrušnohorské hnědouhelné pánve. Kraj leží na spojnici dvou evropsky významných urbanizovaných prostorů, kterými jsou Praha se svým zázemím na straně jedné a "Saský trojúhelník" daný městy Drážďany, Lipsko a Chemnitz (včetně zázemí) na straně druhé. Navíc jsou tyto aglomerace svým významem blízké ještě výše postavené "rozvojové ose" mezi městy Berlín a Vídeň. Celý kraj má relativně silnou vazbu na hlavní město Prahu, což podporuje nepříliš velká vzdálenost a dobrá dopravní dostupnost.

Prostor Ústeckého kraje patří k průmyslově nejvyspělejším regionům v ČR. Nosnými průmyslovými odvětvími regionu jsou průmysl paliv a energetiky, hutnictví, chemie, sklářský průmysl a strojírenství. V kraji se těží cca 70% celkové těžby hnědého uhlí v republice a cca 50% se zde spaluje i zpracovává.

pánevní oblast - je typická koncentrací průmyslu a vysokou hustotou osídlení, specializací hospodářství na těžbu uhlí, energetiku a chemickou výrobu. Zahrnuje okresy Chomutov, Most, Teplice a částí i Ústí nad Labem;

zemědělská oblast - tvoří ji především okresy Louny a Litoměřice, které mají nižší zastoupení průmyslu a výrazně nadprůměrné zastoupení menších venkovských sídel ve srovnání s oblastmi průmyslovými, v zemědělství zde převládá pěstování chmele a zeleniny;

Krušné hory - formují převážnou část česko-saského pohraničí, dnes se vyznačují velmi řídkým osídlením a omezenými hospodářskými aktivitami. Jsou nejen přirozenou barierou geografickou, ale v důsledku historických událostí spojených s II. světovou válkou se staly také překážkou pro sociální a kulturní kontakty mezi oběma územími;

Děčínsko - jeho jižní část je spjatá s okresem Ústí nad Labem, severní část - Šluknovsko, je pro svou odlehlost a obtížnou dostupnost z centrálních částí kraje dosud nedoceněnou oblastí.
 

OKRES CHOMUTOV

Geografické členění

Okres Chomutov má rozlohu 936 km2. Nalézá se v severozápadních Čechách na hranici se Spolkovou republikou Německo. Přestože jde o poměrně malé území, je z hlediska přírodních podmínek velice zajímavé.

Výškový rozdíl nadmořských výšek území je velký. Rozpětí výšek se pohybuje mezi 230 m nad mořem (údolí Ohře) a 1113 m nad mořem (vrchol Macechy), což je nejvyšší zeměpisný bod okresu. K tomuto výškovému rozdílu dochází ve vzdálenosti 20 - 25 km. To znamená, že je tu vytvořen velice strmý vertikální gradient. Nejvýznačnější výškový rozdíl je těsně za hranicemi okresu mezi vrcholem Klínovce (1 244 m) a údolím Ohře u Stráže nad Ohří (350 m), tj. 900 m na vzdálenost 9 km.

Klimatické podmínky

Horská část okresu Chomutov leží v klimatickém okrsku mírně chladném, nížinná část v okrsku mírně teplém s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 8,5°C v nížinné části, do 4°C v horské části. Nejchladnější měsíc je leden, nejteplejší červenec. Na jaře je patrný rychlý vzestup teplot, na podzim teplota opět dosti rychle klesá.

Průměrné roční srážky stoupají od 450 mm v nížinné části (důsledku srážkového stínu Krušných a Doupovských hor) až do 950 mm na hřebenu Krušných hor.

Rozdělení srážek během roku v jednotlivých klimatických oblastech vykazuje značné rozdíly. V nížinných částech okresu jsou srážky nejvlhčího měsíce, jímž bývá obvykle červenec, přibližně dvakrát vyšší než srážky nejsuššího měsíce, kterým je většinou únor nebo březen. Na horách je tento rozdíl mnohem nižší a srážky nejvlhčího měsíce převyšují srážky měsíce nejsuššího asi o polovinu.

Počet dní se sněžením je úměrný počtu dní se srážkami vůbec. V Krušných horách činí okolo 48 %, v Mostecké pánvi 30 %. Trvání souvislé sněhové pokrývky vzrůstá s nadmořskou výškou a činí 55 - 140 dní.

V okrese Chomutov převládají západní a jihozápadní větry. Průměrné trvání slunečního svitu za rok vykazuje vyšší hodnoty na horách (cca 1 700 hodin) než v údolních polohách (cca 1 500 hodin).

Geologické a geomorfologické poměry

Z hlediska geomorfologického členění je Chomutovsko součástí provincie Česká vysočina a řadí se ke Krušnohorské soustavě. Jednotlivými celky této soustavy v okrese jsou: 1) Krušné hory (krystalinikum), 2) Mostecká pánev (sedimenty) a 3) Doupovské hory (efuzíva). V těchto třech celcích se vyskytují horniny geologicky zcela odlišného složení.

Nejstarší, nejvyšší a svou rozlohou největší jsou na Chomutovsku Krušné hory. Jsou komplexem metamorfovaných (přeměněných) hornin magmatického nebo sedimentárního původu. Dnešní reliéf Krušných hor byl donedávna považován za výsledek alpínského (saxonského) vrásnění v mladších třetihorách. Jejich základní stavba se vytvořila při variském vrásnění jako součást horstva, které se táhlo z Francie do střední Evropy (Český Masív).

Ve starších třetihorách a na začátku mladších třetihor došlo pak podle zlomových linií k rozsáhlé vulkanické činnosti. Při rozsáhlých erupcích se nahromadily lávové spousty Doupovského stratovulkánu, které rozdělily dnešní podkrušnohorské pánve na dvě části: západní Chebskou a Sokolovskou pánev a východní Mosteckou pánev. Mostecká pánev má rovinatý povrch rozčleněný erozí vodních toků v mělkých a nesoudržných usazeninách třetihorního a čtvrtohorního původu. Její střední souvrství je produktivní a je reprezentováno hnědouhelnou slojí, která je na Chomutovsku uložena v hloubce až přes 100 m a dosahuje mocnosti 15 - 20 m. Zdejší uhlí je však ve srovnání s uhlím na Mostecku méně kvalitní a méně výhřevné.

Podzemní vody a prameny

Z hydrologického hlediska lze rozdělit Chomutovsko na dvě jednotky: horskou (Krušné hory) a nížinnou (Chomutovsko-mostecko-teplická pánev). V obou případech horninové složení a geomorfologie území nevytvářejí předpoklady pro významnější zdroje mělkých podzemních vod. V pánevní části okresu k tomu přistupují také nevhodné klimatické podmínky (srážkový stín v závětří Krušných a Doupovských hor), které způsobují, že množství mělkých podzemních vod v této části okresu je deficitní a jejich výskyt má pouze místní význam. Lepší situace je v horské části Chomutovska, kde se objevují puklinové výrony podzemních vod, které slouží k zásobování některých horských a podhorských obcí.

Minerální vody jsou dnes na Chomutovsku zastoupeny alkalickou kyselkou Evženka (Klášterec nad Ohří). V souvislosti s vybudováním údolní nádrže Nechranice byl zlikvidován minerální pramen železité vody u Čachovic.

Hydrografická síť

Převažující část okresu (80 %) spadá do hlavního povodí dolního Labe, do dílčího povodí Ohře a Bíliny.

Největším tokem je řeka Ohře, která odvodňuje 613 km2 našeho okresu především z jeho střední a západní části. Hlavními levostrannými přítoky Ohře na našem území jsou Malodolský, Podmileský, Hradišťský a Prunéřovský potok. Mimo území okresu přijímá říčky Hutnou, Chomutovku a Bočský potok. Z pravé strany je nejmohutnější říčka Liboc (ústí mimo území okresu), dále potok Hradecký a Donínský.

Řeka Bílina odvádí svým tokem vody z užší východní části okresu spolu se svými drobnějšími přítoky, z nichž z levé strany je nejvýznačnější Srpina (ústí mimo území okresu). Bílina odvodňuje 133 km2 okresu; její koryto bylo v prostoru těžby uhlí vícekrát překládáno a voda Bíliny je místy vedena potrubím.

Dnešní říční soustava vznikla na Chomutovsku v době konečného zdvihu Krušných hor (tj. asi před miliónem let). Do té doby byla celá tato oblast odvodňována severním směrem.

Rybníky a nádrže

Největší rybniční oblast byla kolem Ahníkova a Kralup u Chomutova. Většina rybníků je zde již likvidována postupem potrubní fronty Dolů Nástup Tušimice. Další rybniční oblast se nachází mezi Chomutovem a Otvicemi a v horské oblasti mezi Horou Svatého Šebestiána a Kalkem. Na jihu okresu je významný rybník u Hradce a další u Vinař. Podle hydrologického průzkumu z roku 1968 byla celková plocha rybníků na okrese 237 ha.

Z vodních nádrží je největší údolní nádrž Nechranice, která byla vybudována na Ohři v roce 1968. Může zadržet až 288 miliónů m3 vody. Pro akumulaci pitné vody slouží údolní nádrž Kamenička z roku 1904, Křímov z roku 1959, Jirkov z roku 1965 a Přísečnice z roku 1976.

Flóra

Pro utváření rostlinného krytu jsou mimo lidskou činnost rozhodující geologické, geomorfologické a klimatické podmínky. Strmý gradient výškový, klimatický, pestrost geologického podkladu a geomorfologická členitost jsou příčinou velice odlišného charakteru stanovišť jednotlivých částí okresu. Proto jsou podle fytogeografického členění, vypracovaného pro účely Flóry České republiky, v okrese Chomutov zastoupeny všechny tři základní fytochoriony:
Termofytikum (oblast teplomilné květeny).
Mezofytikum (oblast květeny odpovídající středoevropskému pásmu).
Oreofytikum (oblast horské květeny).

Nejlépe zachované lokality přirozené vegetace jsou již vyhlášeny jako maloplošná chráněná území nebo jsou alespoň k ochraně navrženy.

JIRKOV - současnost