Jirkov leží v oblasti CHOPAVu Krušné hory. Jedná se o oblast, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod a je vyhlášena nařízením vlády za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.
Území města Jirkova se nachází v povodí řeky Bíliny mezi vodními díly Jirkov a Újezd na katastrálních územích Jirkov, Březenec, Červený Hrádek, Jindřišská a Otvice.
Dle historických pramenů je potvrzeno, že v roce 1300 stál v místě dnešního kostela sv. Jiljí kostelík. Dále prameny uvádějí, že byl na opevněném ostrůvku v řece Běle. Konfigurace terénu skutečně nasvědčuje tomu, že tok Běly v této době vedl jinudy – probíhal přes dnešní kurty v místech Mlýnské, Hrnčířské a Husovy ulice přes Kostelní ulici k soše Jana Nepomuckého.
Ve 30. letech 15. století už musely být v těchto místech usazené a zpevněné naplaveniny, protože zde vznikaly první kamenné domy a také byla započata totální rekonstrukce původního kostelíku v gotickou stavbu dnešního kostela.
Relativně zachovalé části toku jsou od výpustě přehrady k shromažďovací nádrži pod Benarem, od Žižkovy ulice k mostku v ulici Nový Březenec od Dvořákovy ulice kolem hasičů k jezu.
Řeka Bílina odvádí vody z užší východní části okresu spolu se svými drobnějšími přítoky, z nichž z levé strany je nejvýznačnější Srpina (ústí mimo území okresu). Bílina odvodňuje 133 km2 okresu; její koryto bylo v prostoru těžby uhlí vícekrát překládáno a voda Bíliny je místy vedena potrubím.
Celková plocha povodí je 26,6 km2 a délka říčního toku je 72,7 km. Správcem řeky Bíliny je Povodí Ohře s.p.
Dnes nepatrný, v 70. letech ještě „divoký“ tok od Jindřišské (pramení jihozápadně od Jindřišské a stahuje vodu z obory a z mokřadů pod Bolebořem) do Jirkova. Dodnes je patrný rigol, kterým potok protékal – v dnešní obchvatové komunikaci (v mlází zarostlé, ale stále patrné a zachované přemostění u odbočky na Boleboř), Jiráskova a Červenohrádecká. V té době byl potok regulován teprve až na „Osadě“, protékal pod silnicí od restaurací „Národní dům“ přes jižní trakt dnešního MěÚSS U Dubu, pokračoval až k vile (dnešní restaurace Klubko) v někdejší Luční ulici a do Jezerské ulice, kde byla zpevněná lávka ve směru z centra do dnešní ulice Budovatelů. Při přívalových deštích se ještě v 70. letech v Jezerské ul. rozvodňoval, vznikala tak „kratší“ větev do Běly, která kolem ruin pivovaru (v ulici 5. května) protékala dnešní ulicí U Sauny a 5. května přímo do řeky. Dnes je potrubím odváděn od „bolebořské odbočky“ přímo k ČOV.
Údolí potoka posloužilo k výstavbě silnice z Jirkova do Jindřišské, byla vybudována v letech 1882 – 1883. Ve stejných místech (od první ostřejší zatáčky pod Jindřišskou) po staletí vedla „máselná stezka“, která sloužila především ženám z horských obcí, které donášely máslo, ale i další zboží do Jirkova.
Jeho celková plocha povodí je 4,8 km2 . Správcem tohoto potoka je Povodí Ohře s.p.
Pravý přítok Březeneckého potoka pod Strážištěm (hotel Partyzán) je částečně regulován ve prospěch kdysi plánované aglomerace (poč. 70. let) v oblasti pod Hrádečnou, hlavní tok (pramení pod Blatnem) je z hlediska regulace takřka netknutý. Potok se vlévá do Běly v regulované vpusti na křižovatce potoka a přivaděče vody. Původní ústí do Běly v délce asi 350 metrů již neexistuje, plocha však pro jiné účely využita nebyla.
Březenecký potok dále ústí do Podkrušnohorského přivaděče - PKP. Jeho celková plocha povodí je 7,8 km2 . Správcem toho potoka je Zemědělská vodohospodářská správa.
Přivaděč byl vystavěn v 60. letech jako dodavatel užitkové vody k zásobování dolů.
Vodní dílo - PKP (umělý vodní tok) má kromě funkce zásobní také funkci ochrannou. Zdrojem vody pro přivaděč jsou čerpací stanice Rašovice (Ohře), Hradištský potok, Prunéřovský potok, Lužička, Lideňský potok, Hutná, Březenecký potok a Lužec (Nivský potok) a převod vody z Přísečnice přes úpravnu vody Hradiště.
Vyrovnávací nádrž Březenec rozděluje průtok mezi koryto Bíliny a Podkrušnohorského přivaděče – PKP. Kapacita umělého koryta PKP je pod vyrovnávací nádrží Březenec 23 m3 /s. Průtok přesahující tuto hodnotu se odvádí nehrazeným bezpečnostním přelivem do koryta Bíliny.
Správcem tohoto umělého toku je Povodí Ohře s.p.
Novomlýnský rybník byl součást někdejšího panství, na konci 18. století kolem něj vznikala hráz s duby jako promenádní cesta, která pokračovala až do Jirkova (dodnes patrné).
Novomlýnský rybník je situován vedle areálu koupaliště na Červeném Hrádku. Celková plocha rybníku je 4,5 ha. Mezi hlavní funkce patří rekrace a chov ryb. V současné době je zákaz koupání v tomto rybníku z důvodu výskytu nebezpečné bakterie Escherichia coli. Vlastníkem tohoto rybníka je Město Jirkov.
Rybník Domov je situován v Olejomlýnském parku a byl součástí důmyslného náhonu, který začínal u mostku přes Bělu (pod „hřebíkárnou“), vedl po vrstevnici pod dnešní zahrádkářskou kolonií a současnými zahrádkami, domů v Nerudově ulici až k mlýnu pod „poštovským domem“, kde se stáčel zpět do Běly.
Tento rybník slouží k chovu ryb a je v soukromém vlastnictví Českého rybářského svazu. Celková plocha vodní nádrže je 0,2 ha.
Rybník Plynárna u „sodovkárny“, původně nádrž určená pro „průmyslové“ využití textilky (dnešní Preciosa), nesl název Teichmuhle (Mlýnský rybník). Na přelomu 40. a 50. let 20. století sloužil jako zimní tréninková i turnajová plocha pro jirkovský lední hokej.
Rybník Plynárna je situován mezi korytem Bíliny a ul. Jezerská za Rybářským domem v Jirkově. Tento rybník slouží jako chovný a je v soukromém vlastnictví Českého rybářského svazu. Celková plocha vodní nádrže je 0,7 ha.
"Hřebíkárna“, správně Olejomlýnský rybník – původně nádrž na užitkovou vodu z Běly pro potřebu přádelny bavlny (tzv. Olejový mlýn), která stála pod ulicí Na Stráni nad dnešním hotelem Bremen (byl vilou vlastníka přádelny). V roce 1899 přádelna vyhořela, změnila majitele, který továrnu přestavěl na brusírnu dřeva. Nádrž sloužila i nadále k „průmyslovému“ využití. Po roce 1945 byla nádrž využívána jako chovný rybník.
Rybník Hřebíkárna je situován v Olejomlýnském parku u restaurace Bremen v Jirkově.
Vlastníkem výše uvedené nádrže je Pozemkový fond ČR. Celková plocha vodní nádrže je 0,7 ha.
Zámecký rybník je situován v podzámčí zámku Červený Hrádek. Je součástí zámeckého parku, který je nemovitou kulturní památkou.
Vlastníkem rybníku je Město Jirkov. Celková plocha vodní nádrže je 1,6 ha.
Výše uvedený rybník je situován na návsi v obci Starý Březenec u Jirkova. Jeho vlastníkem je Město Jirkov a celková plocha vodní nádrže je 0,1 ha. Rybník je využíván k chovu ryb a je zde zakázán lov.
Ovčí rybník se rozkládá mezi obcemi Jindřišská a Boleboř. Tento rybník je využíván jako chovný. Jeho vlastníkem je Město Jirkov. Celková plocha vodní nádrže je 1,8 ha. Patří mezi nejkrásnější vodní nádrže.
Vodní dílo Jirkov - "Jirkovská přehradní nádrž" leží v Telšském údolí. Byla dobudována v 2. polovině 50. let minulého století. Její 55 metrů vysoká sypaná hráz je nejvyšší ve střední Evropě. Údolní nádrž shromažďuje z řeky Běly (Bíliny) a jejich přítoků pitnou vodu, která je jedna z nejkvalitnějších v České republice.
Vodní dílo je součástí vodohospodářské soustavy v oblasti severočeské hnědouhelné pánve.
Účelem VD Jirkov je akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, zajištění minimálního průtoku v toku Bílina v profilu limnigrafu Jirkov-odtok.
Dalšími účely jsou energetické využití odtoku vodní elektrárnou Jirkov a snížení povodňových průtoků v Bílině a částečná ochrana území pod hrází před povodněmi.
VD Jirkov je vodárenskou nádrží se stanoveným ochranným pásmem. Hráz přehrady není volně přístupná a také komunikace a prostory v blízkosti vodní nádrže jsou trvale uzavřeny i pro pěší. Vjezd a vstup do ochranného pásma I. stupně je pro veřejnost zakázán!
Vodní dílo je součástí vodohospodářské soustavy nádrží, které byly vybudovány jako náhradní opatření za zrušenou nádrž Dřínov. Výstavba trvala 3 roky (od r. 1978, do provozu byla uvedena r. 1981.
Hlavním účelem VD Újezd je zajištění ochrany území pod nádrží, kompenzační nadlepšování průtoků u toku Bílina pod hrází pro zabezpečení dodávky vody odběratelům, zajištění minimálního průtoku pod hrází v profilu odtokového limnigrafu, energetické využití odtoku MVE Újezd a MVE Ervěnický koridor a ovlivňování zimního průtokového režimu v trubní přeložce Bíliny po Ervěnickém koridoru.
Vedlejším účelem nádrže je biologické dočištění odpadních vod zaústěných do Bíliny a Hutního potoka, vyrovnání načerpaného množství vody z ČS Rašovice, sportovní rybářství, rekreace, zlepšení přírodního prostředí.
